The origin of this book is connected with the 19th conference of IWGP (International Workgroup for Palaeoethnobotany) organised in České Budějovice in June 2022 by home institutions of the authors. This particular conference is special in one aspect - after 54 years from the foundation of IWGP, it is only the 2nd time that the conference takes place in the territory of today s Czech Republic. The book brings an overview of the history and the current state of the field of archaeobotany in the context of the scientific and social development in the Czech lands from the 19th century to the present.
https://eshop.jcu.cz/simplifyworks/eoc/product/233152451
V časopise Journal of Insect Physiology vyšel článek, na kterém se podílel i Jiří Kubásek z katedry experimentální biologie rostlin. Článek se zabývá problémem, jak předejít nákaze včel (Apis mellifera) virem deformovaných křídel (DWV), který je dnes nejčastějším virem většiny včelstev. Ukazuje, že správně podávaný alkoholový extrakt z houby sluky svraskalé (Cortinarius caperatus) může efektivně zabraňovat rozvoji infekce DWV. A to tím, že stimuluje antivirovou imunitní odpověď včel. Sluka svraskalá je poměrně častou, ale méně známou houbou vyskytující se v českých lesích na konci léta. Při správném postupu se tak může stát levným a účinným nástrojem prevence proti rozvoji DWV infekce, dostupným i lokálním včelařům.
Svobodová K, Krištůfek V, Kubásek J, Krejčí A. Alcohol extract of the gypsy mushroom (Cortinarius caperatus) inhibits the development of Deformed wing virus infection in western honey bee (Apis mellifera). Journal of Insect Physiology, 152:104583. doi.org/10.1016/j.jinsphys.2023.104583
Autoři z naší katedry Vojtěch Kolář, Jaroslav Vrba a David Boukal s kolegyní Kateřinou Francovou opublikovali článek o neutěšeném stavu rybničních ekosystémů včetně rybničních rezervací (=maloplošná chráněná území). Zjistili, že i přes téměř třicetiletou ochranu a péči nám neustále ubývají litorální porosty, které jsou přitom klíčové pro biodiverzitu. Ve svém článku se také pokoušejí odhalit, co za neustálým úbytkem může být. První z autorů také reagoval na slova ministra Nekuly a jeho chvále rybničního hospodaření. Na konci článku se zamýšlí nad udržitelností tohoto hospodaření a také nad možným upouštěním od některých tradic - například hnojení, či naopak novým výzvám jako jsou nepůvodní druhy ryb nebo globální změny.
Článek v časopisu Živa je možné přečíst zde:
Původní studie ze které článek vychází je zde:
Kritika slov pana ministra je pak zde:
Nový článek Five decades of terrestrial and freshwater research at Ny-Ålesund, Svalbard za přispění prof. Elstera vyšel v časopise Polar Research.
Článek je k dispozici ZDE.
Vědci z Biologického centra AV ČR a mezinárodní tým spolupracovníků pod vedením Dr. Arjena van´t Hofa objevili nový způsob určení pohlaví u motýlů. Pohlaví afrického okáče Bicyclus anynana je řízeno různou kombinací variant, tzv. alel, genu Masculinizer umístěného na pohlavním chromosomu Z. Samice mohou mít jen jednu variantu, samci musejí mít dvě různé. Pokud se u samce vyskytnou dvě stejné alely, samec umírá ve stádiu embrya. Gen Masculinizer má v běžně velké populaci mnoho alel, pokud by ale došlo k zmenšení populace a tím i k poklesu množství alel, bude častěji docházet k umírání samců. Pokud se stejný mechansmus určení pohlaví vyskytuje i u jiných druhů, může to zejména u těch ohrožených představovat velký problém. Práce byla publikována v prestižním časopise ScienceAdvances. Spoluautorkou práce je i Magda Zrzavá z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty JU.
Více infromací naleznete na stránkách BC AV ČR zde.
Po kladných reakcích na článek o invazní střevličce východní jsme publikovali druhý populárně napsaný text o ekologii relativně neznámého druhu bolena dravého v odborném časopise Vodní hospodářství. Jedinci tohoto druhu jsou v našich podmínkách často vysazováni do vodárenských nádržích pro podporu biomanipulačního efektu. Tento druh však skýtá mnoho biologických zajímavostí, o kterých se lze dočíst v článku:
Zpět na: Aktuálně z katedry
Martinu Jandovi a Tereze Kalistové vyšlo review shrnující dostupné poznatky o vlivu rostlinné kutikuly na imunitu rostlin. Rostlinná kutikula je vodoodpudivá vrstva, která pokrývá celý nadzemním povrch suchozemských rostlin. Většina rostlinných patogenů tak musí vlastní silou kutikulu překonat na své cestě do vnitřku rostliny. Ukazuje se, že změny v množství a složení kutikuly ovlivňují odolnost rostlin vůči patogenům. Zároveň také jsou rostliny schopné rozpoznat kousky narušené kutikuly (například kutinové monomery) jako signál napadení patogenem a spustit vlastní imunitu. In-silico analýza genové exprese ukazuje, že podmínky simulující spuštěnou rostlinnou imunitu mění transkripční aktivitu genů účastnících se biosyntézy kutikuly. To naznačuje, že kutikula není pouze neměnnou bariérou bránící napadení rostlin patogenem. Zatímco zpevnění kutikuly by mohlo efektivněji bránit průniku patogenu, potlačení tvorby kutikuly šetří energii, která je pro správný průběh rostlinné imunity více než potřebná. Souhrn poznatků tak ukazuje, které otázky by mohly vést k lepšímu pochopení obrany rostlin proti patogenům.
Kalistová, T., & Janda, M. (2023). Could a cuticle be an active component of plant immunity? Biologia Plantarum, 67, 322–333. https://doi.org/10.32615/bp.2023.037
Vedle vědecké práce a výuky studentů rozšiřujeme povědomí o důležitých tématech i popularizačními články. V únorovém čísle odborného časopisu Vodní hospodářství jsme publikovali článek s názvem „Střevlička východní – ryba klamající tělem i jménem“, ve kterém popisujeme jak drobná invazní ryba dokáže velmi negativně ovlivňovat vodní ekosystém a další zajímavosti.
Podrobněji zde:
Zpět na: Aktuálně z katedry
Další úspěch si připsala na své konto studentka Gymnázia Jírovcova Tereza Maxerová se svojí Středoškolskou odbornou prací, se kterou v loňském roce vyhrála celostátní kolo SOČ (odkaz na zprávu). Minulý týden (16. 5.) byla za svou práci o vodních broucích v revitalizovaných tůních na opuštěném vojenském cvičišti u Českých Budějovic oceněna Učenou společností České republiky (odkaz na zprávu). Její školitel Vojtěch Kolář byl pak na přelomu roku oceněn děkovným listem předsednictva Českého svazu vědeckotechnických společností jako výrazem poděkování za významnou práci věnovanou odborné přípravě Terezy Maxerové.
Výsledky práce oba ocenění také opublikovali ve Sborníku Jihočeského muzea a krátké shrnutí výsledků je také ve vlákně na Twitteru, které naleznete ZDE.
-
05 Soc Tune 1
-
05 Soc Tune 2
Zpět na: Aktuálně z katedry
Klíštěcí sliny obsahují stovky proteinů, které narušují a modulují hostitelskou imunitní odpověď a díky tomu klíšťata mohou nepozorovaně sát krev po dobu několika dnů. Jedním z těchto proteinů je i protizánětlivý Iripin-1, který popsal tým výzkumníků z KME ve spolupráci s vědci z Parazitologického ústavu a NIH v nově vydané publikaci. Publikaci si můžete přečíst kliknutím na tento odkaz.
V časopise Plant Biology vyšel článek, ve kterém Jitka Janová spolu s kolektivem testovala možnost využití analýzy izotopového složení epikutikulárních vosků pro výpočet koncentračních gradientů CO2 v listech. Model byl testován na listech buku lesního (Fagus sylvatica), jejichž anatomie byla modulována dostupností světla (byly vzorkovány tři korunní patra vzrostlých jedinců).
Jednou z hlavních limitací fotosyntézy a tím i růstu rostliny je odpor mezofylu pro CO2. Jeho velikost ovlivňuje koncentraci CO2v chloroplastech, v místě karboxylace enzymem RUBISCO. Společně s odporem průduchů představuje odpor mezofylu hlavní bariéru pro transport CO2 z atmosféry do chloroplastů.
Tato metoda je inovativní tím, že zaznamenává odpor mezofylu a koncentraci CO2 v chloroplastech v čase a umožňuje rozdělení mezofylového odporu na plynnou a kapalnou fázi. Větší porozumění těmto procesům nám může pomoci šlechtit plodiny se sníženým odporem mezofylu. Takové plodiny by mohly vykazovat vyšší výnosy nebo mít při stejné rychlosti růstu lepší parametry využití vody.
Janová, J., Kubásek, J., Grams, T. E. E.,Zeisler-Diehl, V., Schreiber, L. & Šantrůček, J. (2024). Effect of light‐induced changes in leaf anatomy on intercellular and cellular components of mesophyll resistance for CO2 in Fagus sylvatica. Plant Biology. https://doi.org/10.1111/plb.13655
Nová publikace vydaná za podpory Centra pro přírodovědné vzdělávání:
Vybrané kapitoly z didaktiky geografie - část 2
Autor: Roman Kneifl
Určeno pro studenty učitelství a i pro SŠ učitele.
Publikace dostupná zde.
