• Úvod
  • Publikace - Přírodovědecká fakulta JU

Archaeobotany in Czechia and Beyond

The origin of this book is connected with the 19th conference of IWGP (International Workgroup for Palaeoethnobotany) organised in České Budějovice in June 2022 by home institutions of the authors. This particular conference is special in one aspect - after 54 years from the foundation of IWGP, it is only the 2nd time that the conference takes place in the territory of today s Czech Republic. The book brings an overview of the history and the current state of the field of archaeobotany in the context of the scientific and social development in the Czech lands from the 19th century to the present.

https://eshop.jcu.cz/simplifyworks/eoc/product/233152451

 

Článek v Živě o životě v tůních vojenských prostorů

V aktuálním čísle časopisu Živa (3/2023) vychází článek od Terezy Maxerové a jejího školitele Vojtěcha Koláře z Katedry biologie ekosystémů. Dočtete se o unikátních biotopech, které ve vojenských újezdech vznikly a o tom, jak je zachovat poté, co byla cvičiště armádou opuštěna.

Abstrakt:
Článek se zabývá biodiverzitou v tůních v bývalých vojenských cvičištích a problematikou dlouhodobé péče o tyto lokality. Vlivem činnosti armády vznikaly ve vojenských cvičištích unikátní biotopy hostící velkou biodiverzitu včetně velkého počtu ohrožených druhů. Kvůli opuštění daných území armádou však často dochází k zániku těchto biotopů a druhů na ně vázaných. Nabízí se však pestrá škála možností, jak o takové lokality pečovat. V tomto článku prezentujeme příklad bývalého tankodromu u Českých Budějovic, kde bylo k obnově zarůstajících tůní použito prohloubení bagrem, vysekání okolních dřevin a pojezd okolního terénu těžkou technikou. Dále uvádíme příklady z dalších lokalit, kde tůně udržuje např. motokros nebo účelový pojezd armádou či fanoušky vojenské techniky a jmenujeme organismy, kterým tyto zásahy vyhovují.

Pokud nejste předplatiteli časopisu Živa a nemáte k článku přístup, neváhejte kontaktovat Vojtu (kontakty zde), rád se podělí o autorskou kopii.

Jak předcházet napadení včel virem deformovaných křídel?

V časopise Journal of Insect Physiology vyšel článek, na kterém se podílel i Jiří Kubásek z katedry experimentální biologie rostlin. Článek se zabývá problémem, jak předejít nákaze včel (Apis mellifera) virem deformovaných křídel (DWV), který je dnes nejčastějším virem většiny včelstev. Ukazuje, že správně podávaný alkoholový extrakt z houby sluky svraskalé (Cortinarius caperatus) může efektivně zabraňovat rozvoji infekce DWV. A to tím, že stimuluje antivirovou imunitní odpověď včel. Sluka svraskalá je poměrně častou, ale méně známou houbou vyskytující se v českých lesích na konci léta. Při správném postupu se tak může stát levným a účinným nástrojem prevence proti rozvoji DWV infekce, dostupným i lokálním včelařům.

Svobodová K, Krištůfek V, Kubásek J, Krejčí  A. Alcohol extract of the gypsy mushroom (Cortinarius caperatus) inhibits the development of Deformed wing virus infection in western honey bee (Apis mellifera). Journal of Insect Physiology, 152:104583. doi.org/10.1016/j.jinsphys.2023.104583

Kolik bobrů žije v Boleticích?

Galerie:
  • images/PRF/fakulta/katedry/kbe/aktualne/2024/02_bobri/20230319_141617.jpg,
  • images/PRF/fakulta/katedry/kbe/aktualne/2024/02_bobri/20230504_103855.jpg,
  • images/PRF/fakulta/katedry/kbe/aktualne/2024/02_bobri/img_2220.jpg,
  • images/PRF/fakulta/katedry/kbe/aktualne/2024/02_bobri/img_2223.jpg,

Student katedry biologie ekosystémů Vladislav Seidl se ve své bakalářské práci v sezóně 2021/22 věnoval monitoringu bobří populace ve vojenském újezdu Boletice. Zmapoval pobytové stopy bobrů a data následně vyhodnotil pomocí GIS softwaru. Výsledky odhalily, že se v Boleticích vyskytuje šest bobřích teritorií čítajících odhadem 34 jedinců. Celá práce byla následně zpracována do podoby článku do šumavského časopisu Silva Gabreta. Na bakalářskou práci student navázal výzkumem biodiverzity v bobřích a člověkem vytvořených tůních. S monitoringem se začalo v loňském roce a proběhl průzkum vodního hmyzu, plžů a ryb se zaměřením na ochranářsky významné druhy (tj. druhy z Červeného seznamu). Výzkum biodiverzity byl podpořen mimo jiné Studentskou grantovou agenturou (SGA) PřF JU. Nyní se intenzivně pracuje na zpracování vzorků a doufejme, že se i tyto výsledky podaří opublikovat! Na průzkumu se také podíleli vedoucí práce Vojtěch Kolář a na průzkumu ryb také další kolega z katedry Petr Blabolil.

Originální článek v časopisu Silva Gabreta ZDE.

Ilustrační foto: autoři studie

Kritika neutěšeného stavu rybničních ekosystémů

Autoři z naší katedry Vojtěch Kolář, Jaroslav Vrba a David Boukal s kolegyní Kateřinou Francovou opublikovali článek o neutěšeném stavu rybničních ekosystémů včetně rybničních rezervací (=maloplošná chráněná území). Zjistili, že i přes téměř třicetiletou ochranu a péči nám neustále ubývají litorální porosty, které jsou přitom klíčové pro biodiverzitu. Ve svém článku se také pokoušejí odhalit, co za neustálým úbytkem může být. První z autorů také reagoval na slova ministra Nekuly a jeho chvále rybničního hospodaření. Na konci článku se zamýšlí nad udržitelností tohoto hospodaření a také nad možným upouštěním od některých tradic - například hnojení, či naopak novým výzvám jako jsou nepůvodní druhy ryb nebo globální změny. 

Článek v časopisu Živa je možné přečíst zde:
 
Původní studie ze které článek vychází je zde:
 
Kritika slov pana ministra je pak zde:

Nový článek prof. Elstera

Nový článek Five decades of terrestrial and freshwater research at Ny-Ålesund, Svalbard za přispění prof. Elstera vyšel v časopise Polar Research.

Článek je k dispozici ZDE.

Nový způsob určení pohlaví u motýlů

Vědci z Biologického centra AV ČR a mezinárodní tým spolupracovníků pod vedením Dr. Arjena van´t Hofa objevili nový způsob určení pohlaví u motýlů.  Pohlaví afrického okáče Bicyclus anynana je řízeno různou kombinací variant, tzv. alel, genu Masculinizer umístěného na pohlavním chromosomu Z. Samice mohou mít jen jednu variantu, samci musejí mít dvě různé. Pokud se u samce vyskytnou dvě stejné alely, samec umírá ve stádiu embrya. Gen Masculinizer má v běžně velké populaci mnoho alel, pokud by ale došlo k zmenšení populace a tím i k poklesu množství alel, bude častěji docházet k umírání samců. Pokud se stejný mechansmus určení pohlaví vyskytuje i u jiných druhů, může to zejména u těch ohrožených představovat velký problém. Práce byla publikována v prestižním časopise ScienceAdvances. Spoluautorkou práce je i Magda Zrzavá z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty JU.

Více infromací naleznete na stránkách BC AV ČR zde.

Pokračování osvěty o zajímavém druhu ryb

Po kladných reakcích na článek o invazní střevličce východní jsme publikovali druhý populárně napsaný text o ekologii relativně neznámého druhu bolena dravého v odborném časopise Vodní hospodářství. Jedinci tohoto druhu jsou v našich podmínkách často vysazováni do vodárenských nádržích pro podporu biomanipulačního efektu. Tento druh však skýtá mnoho biologických zajímavostí, o kterých se lze dočíst v článku:


Zpět na: Aktuálně z katedry

Popílková odkaliště mohou sloužit jako refugia pro druhy vázané na mizející oligotrofní vody

Popílek, který v tepelných elektrárnách zůstává po spálení uhlí, je zachytáván a ukládán na odkalištích. Kdo by si myslel, že v takovém prostředí nic nepřežije, tak by se mýlil. Biodiverzitu těchto sedimentačních nádrží studovaly výzkumné týmy z Přírodovědecké fakulty JU, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra AV ČR.
 
K prohloubení našich znalostí o biodiverzitě odkališť popílku se tentokrát vědci zaměřili na vodní ekosystémy odkalovacích nádrží, ve kterých vůbec poprvé podrobně studovali výskyt ryb, bezobratlých živočichů, rostlin a fytoplanktonu (řas, sinic a podobných organismů). Aby výsledky uvedli do širšího kontextu, srovnali vědci biodiverzitu v popílkových lagunách se zatopenými pískovnami a dalšími těžebnami, které jsou dobře známé vysokou biodiverzitou sladkovodních organismů, včetně řady ohrožených druhů.
 
A na co přišli? Tyto dva typy lokalit se nijak výrazně nelišily ani ve své biologické rozmanitosti, ani ve svém ochranářském potenciálu. V popílkových lagunách se hojně vyskytovaly druhy ze slanisek, mokřadů a obecně z oligotrofních vod (s nízkým obsahem živin), které v dnešní přehnojené krajině již téměř nenajdeme. V sedimentačních lagunách bylo nalezeno 15 ohrožených druhů, z nichž některé dokonce chyběly v zatopených těžebnách. To že se zde vyskytovaly ve větších počtech znamená, že jde o stabilní populace, a ne o nějaké náhodné tuláky.

Popularizační články o vodních broucích

Před lošnkými Vánoci vyšly Vojtěchovi Kolářovi tři popularizační články o vodních broucích. První z nich byl publikovaný ve Sborníku jihočeského muzea a zabývá se vodními brouky v maloplošně chráněných územích Jihočeského kraje. Mimo běžné druhy, zjistili s kolegy i přítomnost několika vzácných druhů jako drobného potápníčka Bidessus grossepunctatus či naopak našeho největšího vodního brouka vodomila černého (viz foto). V dalších dvou článcích publikovanými v časopise Arnika pak shrnuje zajímavé nálezy vodních brouků z CHKO Slavkovský les a z "Naturové" oblasti Doupovské hory. Ač se to zdá neuvěřitelné, tyto části České republiky jsou málo prozkoumané a jedná se tak o první komplexní výsledky o vodních broucích z těchto území.

Vodní brouci a ploštice z chráněných území jižních Čech (sborník Jihočeského muzea v ČB)

Vodní brouci Doupovských hor (časopis Arnika)

Vodní brouci CHKO Slavkovský les (časopis Arnika)

Zpět na: Aktuálně

Rostlinná kutikula x imunita: Co o tom víme?

Martinu Jandovi a Tereze Kalistové vyšlo review shrnující dostupné poznatky o vlivu rostlinné kutikuly na imunitu rostlin. Rostlinná kutikula je vodoodpudivá vrstva, která pokrývá celý nadzemním povrch suchozemských rostlin. Většina rostlinných patogenů tak musí vlastní silou kutikulu překonat na své cestě do vnitřku rostliny. Ukazuje se, že změny v množství a složení kutikuly ovlivňují odolnost rostlin vůči patogenům. Zároveň také jsou rostliny schopné rozpoznat kousky narušené kutikuly (například kutinové monomery) jako signál napadení patogenem a spustit vlastní imunitu. In-silico analýza genové exprese ukazuje, že podmínky simulující spuštěnou rostlinnou imunitu mění transkripční aktivitu genů účastnících se biosyntézy kutikuly. To naznačuje, že kutikula není pouze neměnnou bariérou bránící napadení rostlin patogenem. Zatímco zpevnění kutikuly by mohlo efektivněji bránit průniku patogenu, potlačení tvorby kutikuly šetří energii, která je pro správný průběh rostlinné imunity více než potřebná. Souhrn poznatků tak ukazuje, které otázky by mohly vést k lepšímu pochopení obrany rostlin proti patogenům.

Kalistová, T., & Janda, M. (2023). Could a cuticle be an active component of plant immunity? Biologia Plantarum67, 322–333. https://doi.org/10.32615/bp.2023.037

Rozšiřujeme povědomí o invazních rybách

Vedle vědecké práce a výuky studentů rozšiřujeme povědomí o důležitých tématech i popularizačními články. V únorovém čísle odborného časopisu Vodní hospodářství jsme publikovali článek s názvem „Střevlička východní – ryba klamající tělem i jménem“, ve kterém popisujeme jak drobná invazní ryba dokáže velmi negativně ovlivňovat vodní ekosystém a další zajímavosti.

Podrobněji zde:


Zpět na: Aktuálně z katedry

Studentka Tereza Maxerová a její školitel Vojtěch Kolář byli oceněni za výjimečnou SOČ

Další úspěch si připsala na své konto studentka Gymnázia Jírovcova Tereza Maxerová se svojí Středoškolskou odbornou prací, se kterou v loňském roce vyhrála celostátní kolo SOČ (odkaz na zprávu). Minulý týden (16. 5.) byla za svou práci o vodních broucích v revitalizovaných tůních na opuštěném vojenském cvičišti u Českých Budějovic oceněna Učenou společností České republiky (odkaz na zprávu). Její školitel Vojtěch Kolář byl pak na přelomu roku oceněn děkovným listem předsednictva Českého svazu vědeckotechnických společností jako výrazem poděkování za významnou práci věnovanou odborné přípravě Terezy Maxerové.

Výsledky práce oba ocenění také opublikovali ve Sborníku Jihočeského muzea a krátké shrnutí výsledků je také ve vlákně na Twitteru, které naleznete ZDE.


  • 05 Soc Tune 1

  • 05 Soc Tune 2

Zpět na: Aktuálně z katedry

Vliv světla na odpor mezofylu pro CO2 u buku

V časopise Plant Biology vyšel článek, ve kterém Jitka Janová spolu s kolektivem testovala možnost využití analýzy izotopového složení epikutikulárních vosků pro výpočet koncentračních gradientů CO2 v listech. Model byl testován na listech buku lesního (Fagus sylvatica), jejichž anatomie byla modulována dostupností světla (byly vzorkovány tři korunní patra vzrostlých jedinců).

Jednou z hlavních limitací fotosyntézy a tím i růstu rostliny je odpor mezofylu pro CO2. Jeho velikost ovlivňuje koncentraci CO2v chloroplastech, v místě karboxylace enzymem RUBISCO. Společně s odporem průduchů představuje odpor mezofylu hlavní bariéru pro transport CO2 z atmosféry do chloroplastů.

Tato metoda je inovativní tím, že zaznamenává odpor mezofylu a koncentraci CO2 v chloroplastech v čase a umožňuje rozdělení mezofylového odporu na plynnou a kapalnou fázi. Větší porozumění těmto procesům nám může pomoci šlechtit plodiny se sníženým odporem mezofylu. Takové plodiny by mohly vykazovat vyšší výnosy nebo mít při stejné rychlosti růstu lepší parametry využití vody.

Janová, J., Kubásek, J., Grams, T. E. E.,Zeisler-Diehl, V., Schreiber, L. & Šantrůček, J. (2024). Effect of light‐induced changes in leaf anatomy on intercellular and cellular components of mesophyll resistance for CO2 in Fagus sylvatica. Plant Biology.  https://doi.org/10.1111/plb.13655

Vyšla nová kniha Ekologie lesa, na vzniku se podílela Katedra biologie ekosystémů

Rádi bychom vás upozornili, že právě vyšla nová kniha Ekologie lesa. Pracovalo na ní přes 30 vědců a akademiků z různých institucí ČR a SR včetně Katedry biologie ekosystémů naší fakulty.

Kniha představuje čtenáři les jako komplexní adaptivní systém. Oproti tradičnímu ekosystémovému pohledu jsou více zdůrazněny biotické interakce mezi členy této složité sítě. To se neobejde bez vysvětlení některých základních pojmů a fenoménů sítí vztahů v lesních ekosystémech. V těchto sítích vynikají některé druhy, či skupiny druhů, jako druhy klíčové nebo jako tzv. ekosystémoví inženýři. Tyto druhy, skupiny druhů, či dokonce celé fragmenty sítě vztahů jsou představovány na konkrétní úrovni prostřednictvím poznatků osvětlujících fungování lesa jako celku. Publikace rovněž vyniká důrazem na funkční pohled a na pochopení toho, které druhy, místa či procesy představují základ existence lesa jako celku. Cílem knihy je zasadit všechny prezentované informace z ekologie lesa do rámce, který je nanejvýš aktuální a pro středoevropský prostor klíčový, a ukázat, jak mohou tyto znalosti přispět k lepšímu hospodaření v lesích a k jejich adaptaci na klimatickou změnu.

V tištěné podobě kniha vyjde v průběhu léta, kompletní PDF verze knihy je zdarma ke stažení zde:


Kniha vznikla v rámci projektu financovaného z Fondů EHP a Norska 2014–2021 – program CZ-ENVIRONMENT.

Přihlaste si
odběr newsletteru

Zůstaňme v kontaktu na
sociálních sítích

Branišovská 1645/31a, 370 05 České Budějovice Tel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Branišovská 1645/31a, 370 05 České BudějoviceTel. 387 776 201 | Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

© 2024 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Cookies

1

0